Výzva 56 – Jazykově-poznávací zájezd
ZŠ Veltrusy navštívila Anglii ve dnech, které učinily z Alžběty II. nejdéle vládnoucí britskou panovnici.
Šestidenní jazykově-poznávací zájezd do Anglie uskutečnila naše škola v datu 6. 9. – 11. 9. 2015 díky finanční dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Výzva č. 56), jejímž cílem je podpora a zvýšení kvality vzdělávání žáků v anglickém jazyce. Po celou dobu se o nás perfektně starala cestovní agentura CK Krištof, zodpovědní páni řidiči a milá slečna průvodkyně Monika, která zná Anglii, její kulturu i historii, jako své boty.
Nejlepší je prožít věci na vlastní kůži – to už kdysi dávno hlásal náš nejmoudřejší pedagog J. A. Komenský. Žáci 2. stupně dostali na začátku školního roku možnost Komenského myšlenku uvést do praxe a poznat Anglii všemi smysly. Vždyť umět se domluvit v hostitelských rodinách, ve kterých byli žáci tři noci ubytovaní a po tři dny výuky konverzovat ve škole s rodilými mluvčími, poznat anglickou kuchyni, způsoby stolování i bydlení, ochutnat britský humor i gentlemanské chování, sáhnout si na nejvýznamnější historické objekty a projít se po místech, kde se tvořily dějiny, je tou největší devízou, jakou může škola svým žákům do jejich budoucího života předat.
Po přeplutí kanálu La Manche (budou-li tento článek číst Britové, říkejme raději English channel) naše dobrodružství začalo. Je pravdou, že Spojenému království se stále daří, snad i díky geografickým podmínkám, udržet svá kulturní specifika (přestože Doverská úžina, kterou jsme do Anglie propluli my, je široká jen 34 km a jak víme, nejrychleji ji přeplavala česká žena za něco málo přes 7 hodin). Bylo tedy co objevovat, čemu se divit a slovy průvodkyně Moniky – nad čím „óchat“ a „áchat“.
Při našem zájezdu nás po celou dobu s různou intenzitou přítomnosti obklopovaly dvě věci – krásné bílé křídové útesy a anglická slušnost. Zlomek útesů – malý kamínek ukrývající vílu pro štěstí, jsme si jistě přivezli všichni. Pevně věřím, že i druhá záležitost – anglické dobré vychování, se nám dostalo pod kůži a vyplave, bude-li třeba. Ráda vzpomínám na Brity, kterak byli za volanty klidní, když jsme přecházeli na červenou (zejména v Londýně je to běžným zvykem), prodavače, kteří trpělivě čekali, než najdeme správný výraz pro to, co hledáme a vylovíme z peněženek správné mince (čert aby se v těch pencích vyznal), policisty, kteří se s úsměvem dávali do řeči s kdekým, sportovce, jež se bez mrknutí oka vyhnuli naší skupině, přestože my jsme zabírali jejich část promenády a i běžné obyvatele, kteří neváhali poskytnout pomoc kdykoliv jsme vytáhli mapu nebo foťák…
Ve městě při ústí řeky Temže, Londýně, nás asi nejvíce zaskočilo tamní metro – tak maličké až se ti nejvyšší z nás do něj málem nevešli a v odpoledních hodinách nacpané k prasknutí. Po pár jízdách jsme ale nabyli pocit, že tuto nejstarší tube na světě, bychom také hravě ovládli, přestože má 11 linek a téměř 300 možností, kde vystoupit. Nás cesta vedla přes Buckingham Palace, největší královskou pracovnu na světě (a skutečně Alžběta II. zrovna byla „doma“, což symbolizovala její vlajka), na London Eye, největší vyhlídkové kolo v Evropě, ze kterého jsme měli úžasný výhled nejen na City of London ale i moderní Londýn s jeho mrakodrapy zvanými např. Střep, Okurka, či Vysílačka, názvy prozrazující mnohé o jejich vzhledu. Samozřejmě jsme nezapomněli navštívit ani další dominanty města, pevnost Tower of London, zvedací most Tower bridge, mrknout na sídlo parlamentu Westminister Abbey, hodinový zvon Big Ben, proběhnout se po náměstí Trafalgar Square (připomínající vítězství v napoleonských válkách r. 1805), navštívit Čínskou čtvrť a nákupní zóny. K večeru, již notně vyčerpaní, jsme rádi využili symbol města – dvoupatrový autobus doubledeckeru a už jsme jen klidně sledovali londýnský ruch a šum.
Naše hostitelské rybářské městečko Hastings nás poprvé přivítalo poklidně příjemnou atmosférou s úžasným výhledem na moře. Tento dojem si město uchovalo po celou dobu naší návštěvy, přestože byly doby, kdy příliš klidu nezažilo – nejen v čase konání známe bitvy u Hastings (r. 1066), která znamenala ovládnutí Anglie Normany, ale i v dobách, kdy bylo plné pašeráků, jejichž figuríny a příběhy jsme si prohlédli v tamních jeskyních.
Každý večer se zde žáci rozutekli do svých dočasných domovů, aby s rodinami společně povečeřeli a poté ulehli v pro nás malinkatých, ale útulných pokojíčcích do velmi měkkých postýlek. Doslova se dá říci, že ve městě Hastings dávají lišky dobrou noc – nám ji jedna liška přišla popřát hned dvakrát, prý ji občas doprovází i pan jezevec – tolik „štěstí“ jsme ale neměli…
Ve skutečnosti se bitva u Hastings odehrála v nedalekém městečku Battle, ve kterém jsme se vrátili v čase a v muzeu Yesterday‘s world prozkoumali obchůdky z minulého století, lékárnu, poštu, nádraží aj. Na místě oné slavné bitvy se dnes pasou ovce, které historická tíha místa, soudě podle chutě k jídlu, pravděpodobně příliš netrápí. Podobně roztomilé bylo i městečko Rye s hrázděnými domy, dlážděnými ulicemi a městskými hradbami.
Opravdová euforie se však projevila na úchvatné pláži Camber Sands. Možná to způsobil odliv a kilometry písku rozpínajícího se na všechny strany, ale po náročném dni se nám energie znovu vlila do žil a blbnuli jsme „jako malé děti“. Mnohé neodradila ani nižší teplota vody a ochutnali anglické vlny na vlastní kůži. Jediní, kdo nesdíleli naše nadšení, byli naši páni řidiči – no, kdo by se jim divil, když jsme se jim hnali do autobusu od písku a často i bahna. Rychle se však nechali přesvědčit, že více se opravdu umýt nedokážeme a raději šlápli na plyn.
Přestože žáci a učitelé Veltrus dobře vědí, co znamená pojem anglický park (obklopuje zámek Veltrusy a je tedy takovou naší druhou zahradou), do toho skutečně anglicky anglického jsme se podívali až v Leeds Castle. Rozlehlá zahrada (200 ha) obklopuje středověký vodní hrad z 12. století. Ten byl vždy oblíbeným sídlem britských panovníků – např. Eleonory Kastilské, Kateřiny Aragonské, Eduarda I. i II. a dnes jeho krásu a okolní zajímavosti (např. černé labutě, přírodní bludiště či muzeum obojků) můžeme obdivovat i my, běžní smrtelníci.
Každý výlet jednou skončí – ten náš se uzavřel příjemnými nákupy britských výrobků (anglických sušenek, černých čajů, ovocných marmelád, octových brambůrek…), ochutnáním tradičního pokrmu fish and chips – ryby v těstíčku, na které si kromě nás pochutnali i mořští rackové a posledním zamáváním anglickým dětem v elegantních školních uniformách, které by se nám, jak jsme se shodli, také líbily.
God Save the Queen!
Za ZŠ Veltrusy Mgr. Lada Jirounková
Foto (SKOLA, škola)
AKTUÁLNĚ |
---|
Naše škola má svojí volnočasovou kolekci oblečení |
I tento rok pro Vás máme skvělou zprávu. Naše škola má... |
Digitalizujeme školu |
REALIZACE INVESTICE NÁRODNÍHO PLÁNU OBNOVY - KOMPONENTA 3.1 |
NÁSTĚNKA |
---|
Classroom |
Bakaláři |
Jídelní lístek |
Měřící stanice |
Měřící stanice prachových částic – informace o aktuálním stavu |